“Bělorusko nikdy nebylo zdrojem nestability”

Rozhovor Haló novin s chargé d'affaires Běloruska v ČR Olgou Filimončikovou.

Můžu vás požádat, abyste naše čtenáře seznámila se současnou situací v Bělorusku? Mohla byste nastínit, jaká je situace ve vaší zemi a také ve vztazích mezi Běloruskem a EU, či Běloruskem a Ruskem?

K vaší otázce – ráda bych vás pozvala do Běloruska, abyste se na vlastní oči přesvědčil, jak to v naší zemi nyní vypadá. Blíží se Nový rok, jeden z nejoblíbenějších svátků naší země, v Minsku už stojí vánoční stromy a obchody jsou plné lidí, kteří chtějí nakoupit pro sebe a své blízké vánoční dárky, aby mohli oslavit Nový rok 2022 a splnit si svá největší přání.

Smutné je, že tři hodiny od hlavního města se najdou lidé, jejichž nejtajnější přání – vidět své blízké v Německu – se dlouho nemůže splnit. Tato skutečnost je bohužel dalším článkem v řetězu, který tvoří jakousi zeď ve vztazích mezi EU a Běloruskem.

V této době, kdy bylo podepsáno 28 unijních programů, dosáhl dialog mezi Minskem a Moskvou zásadně nové úrovně. Unijní programy počítají s tak důležitými hlavními směry budování státu unie, jako je sbližování makroekonomických politik obou zemí, včetně měnové a úvěrové oblasti, sociální a pracovní sféry atd.

Chtěla bych poznamenat, že naše země s Ruskou federací sdílejí pevný záměr neusnout na vavřínech, ale pokračovat v prohlubování spojeneckých vztahů mezi oběma státy, podporovat jejich udržitelný rozvoj a chránit zájmy obou zemí na mezinárodní scéně.

Kancléřka Angela Merkelová nedávno telefonicky hovořila s vaším prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Jaký byl obsah jejich rozhovoru?

Takových telefonátů bylo několik. Všechny však tak či onak souvisely se situací na bělorusko-evropské hranici. To podstatné ale je, že obě strany zahájily dialog s cílem vyřešit stávající problémy, včetně zohlednění zájmů uprchlíků. Většina z nich se vrátila domů speciálními lety. Jak zdůraznil náš prezident, hlavní je, že obě strany dospěly k dohodě, že eskalace konfliktu je kontraproduktivní.

Bělorusko v žádném případě nepřispívá k nelegální migraci do EU a ani nevyužívá svůj vzdušný prostor k tomuto účelu, jak se západní země neustále snaží prezentovat. Bezvízový styk při vstupu do zemí s vysokým migračním rizikem a při jejich opouštění platí pouze v případě, že je předloženo platné vícenásobné schengenské vízum s vyznačeným vstupem na území členského státu EU nebo členského státu schengenského prostoru v cestovním pasu a letenky s potvrzením data odletu.

Naše země nic neskrývá, protože neporušuje žádné své mezinárodní závazky. Důkazem toho je, že jsme zajistili přístup mezinárodních struktur k migrantům na hranicích z našeho území. Zdánlivě elementární přístup, který však polská strana nezná. Bělorusko rovněž pokračuje ve spolupráci na pomoci lidem, kteří uvízli v nouzi, společně s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní organizací pro migraci a Běloruskou společností Červeného kříže.

Evropská média popisují situaci kolem migrantů na hranicích s Polskem, Litvou a Lotyšskem tak, že vaše země pod vedením prezidenta Lukašenka zneužívá samotné migranty k jakési pomstě vůči Evropské unii za přijaté sankce v EU vůči vaší zemi, ale realita je od této propagandistické polopravdy velmi odlišná. Můžete situaci vysvětlit v souvislostech?

Budu opakovat to, co již bylo řečeno mnohokrát, Bělorusko nikdy nebylo zdrojem nestability. Země NATO pilně rozdmýchávaly vosí hnízda a uspěly. Nyní lidé utíkají z některých zemí postižených konfliktem před hladem a válkou, a čím ostřejší je situace doma, tím více je uprchlíků.

Je třeba říci, že přes Bělorusko se pohybuje mnohem menší počet lidí než v případě jižního tranzitu a Bělorusko se s touto situací vyrovnávalo společnými silami se svými sousedy. Po odmítnutí konstruktivní spolupráce ze strany EU, ukončení technické pomoci při zajišťování bezpečnosti hranic a výstavbě záchytných center pro nelegální migranty v naší zemi se však Bělorusko ocitlo bez prostředků, které by mu umožnily řešit problémy nelegální migrace jako dříve.

Od dubna letošního roku se Bělorusko opakovaně obrací na Evropskou komisi s návrhem na konzultace o spolupráci v boji proti nelegální migraci. Evropská unie však dialog odmítá. Místo společného řešení problému se hledá viník a vymýšlí se jakási pomsta.

Kdo pod rouškou dobrých úmyslů vytvořil nesnesitelné životní podmínky pro tisíce lidí? Kdo vlastně zničil úspěšně fungující mechanismus ochrany hranic Běloruska a EU před nelegální migrací? Kdo místo toho, aby pomáhal zoufalým rodinám spojit se s příbuznými, kteří již v EU pobývají, staví ploty z ostnatého drátu a bojuje s těhotnými ženami a dětmi? V žádném případě to není Bělorusko.

Co je podle vás hlavní příčinou této krize, proč právě tento okamžik, proč migranti z Iráku a Afghánistánu? Proč jsou jim v zemích původu nabízeny jednorázové letenky za nízké ceny a vaše úřady je pak musí registrovat jako uprchlíky a respektovat jejich přání, že jejich cílovou zemí je EU a cílovými zeměmi Polsko a pobaltské státy? Říkám to správně?

Abych mohla odpovědět na otázku »proč právě migranti z Iráku a Afghánistánu«, ráda bych položila otázku »proč právě Irák a Afghánistán«. A odkud se tam uprchlíci vzali? Připomínám, že čeští vojáci působili na misi v Iráku v letech 2003 až 2008 a samostatný český kontingent byl ve stejné době přítomen v Afghánistánu. Ačkoli to někteří neslyší rádi, Česká republika jako člen aliance NATO, která se přímo podílí na konfliktech na Blízkém východě, je mimo jiné zodpovědná za velké množství uprchlíků a migrantů.

Budeme-li pokračovat v tomto logickém řetězci, bude stále méně otázek pro ty, kteří utíkají před válkou, aby zajistili budoucnost a důstojnou existenci sobě a svým dětem, a stále více otázek pro ty, kteří vojenskými botami pošlapali půdu v cizí zemi a nyní nejsou ochotni převzít odpovědnost za své činy.

Mimochodem, ráda bych vás trochu poopravila, Polsko a pobaltské země, stejně jako Bělorusko, nejsou pro migranty zajímavé. Jejich cílem je Německo, kde již většina z nich má mnoho příbuzných.

Současně jsou v Pobaltí, kde je dlouhodobě umístěno 16 tisíc vojáků, jednotky z republik NATO. Proč tam jsou a proč tam jsou tak dlouho, když klasická vojenská cvičení naznačují, že se vojáci stáhnou zpět na své základny?

Rostoucí vojenská masa jednotek NATO v Pobaltí a Polsku s sebou nepochybně nese určité regionální napětí. Pokud jde o vaši otázku, proč tam byli tak dlouho a proč se nevrátí na své základny, určitě by jim měla být adresována. Říkáme: Je dobré být hostem, ale ještě lepší je být doma. Zřejmě je jim lépe jako hostům než doma, nebo se tito hosté chtějí stát domácími.

V České republice tvoří občané běloruské národnosti poměrně významnou menšinu, která zde již byla z velké části asimilována. Jak tyto otázky vnímá vaše diaspora? Jak navíc vnímají paní Cichanouskou, kterou Západ protiústavně prohlásil za prezidentku?

To je pro nás poměrně citlivá otázka. Část naší diaspory se staví kriticky k vedení své země a velvyslanectví jako jejímu oficiálnímu zástupci na české půdě. Často radikální část běloruské diaspory v České republice volá po sankcích, nátlaku na Bělorusko, dokonce po uzavření velvyslanectví. Tato část mimochodem není tak velká a početná, jak by se mohlo zdát kvůli její »hlasitosti«.

Výzvy radikálů, aby zbytek diaspory nenavštěvoval konzulární oddělení velvyslanectví, vypadají vzhledem k rostoucímu počtu požadavků a následně i konzulárních aktivit zaměřených na pomoc běloruským občanům v České republice jednoduše směšně. A to ještě v »covidovém« období plném omezení a objektivních potíží.

Vraťme se k neúspěšným prezidentským kandidátům. V Senátu, horní komoře českého parlamentu, paní Cichanouskou předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil přijal na vysoké úrovni, vlastně jako údajnou prezidentku Běloruska. Co si o takovém protiústavním přístupu myslí vaše země? Je vůbec možné takto svévolně někoho prohlásit hlavou státu, protože je to nátlakové, neodpovídá to zásadám, což je samo o sobě důvodem, proč je váš prezident kritizován?

Víte, když šla paní Cichanouská k volbám, nestavěla se do pozice budoucí prezidentky. S politikou neměla nic společného a kandidovala jako náhradnice za svého manžela S. Cichanouského, který byl trestně stíhán za nezákonné jednání a podle zákona nemohl kandidovat. V současné době mu byl mimochodem již vyměřen poměrně přísný trest. Tehdy byla S. Cichanouská kandidátkou bez programu a v případě úspěchu slíbila uspořádat další volby, kterých se zúčastní »skuteční kandidáti«.

To, že se z ní nyní stal jakýsi symbol zosobňující běloruskou občanskou společnost, můžeme nechat na svědomí těch, kteří S. Cichanouskou využívají a manipulují s náladami a míněním lidí. A této manipulaci nepodléhají v první řadě Bělorusové, kteří dobře vědí a pamatují si, jak se události vyvíjely, ale občané jiných zemí, přes které jezdí paní Cichanouská se svým štábem, a to i za peníze českých daňových poplatníků.

Kromě toho paní Cichanouská vyzývá Evropskou unii, aby zpřísnila sankční režim a vyvinula větší tlak na běloruskou ekonomiku, aby běloruský lid prošel takovými těžkostmi, které by ho donutily vyjít do ulic a protestovat proti současné vládě – tzv. hladové nepokoje. Nabádá k tomu, aby vlastní zemi způsobili takové škody, které by její ekonomiku vrátily o 30 let zpět, nebo ji dokonce zničily. A teprve potom, s pomocí peněz Evropské unie, ona nebo někdo jiný povede Bělorusko do světlé budoucnosti. Nemyslím si, že evropští daňoví poplatníci potřebují takovou zátěž ve výhledu.

Ale nejde jen o to, i ekonom prvního ročníku ví, že to, co bylo zničeno, nelze lusknutím prstů obnovit. Cichanouské tým prostě vyzývá k tomu, aby byla země uvržena do propasti, aby získala kus moci. Může být skutečný vůdce lidu zrádcem?

Evropa chce uvalit na Bělorusko ještě větší sankce a důvodem je zřejmě dohoda o partnerství podepsaná s Ruskou federací. Jaký je účel tohoto kroku? Je to něco složitějšího, nebo je to ekonomická či informační válka?

V moderní historii nevedlo používání sankcí nikdy k výsledkům, které byly deklarovány. To dobře chápou například na Kubě nebo v Íránu, kde žijí celé generace pod západními sankcemi. Nemyslím si, že lidé, kteří hlasují pro sankce, si toho nejsou vědomi. Ve výsledku je účel sankcí zcela jiný. Lidé v Bělorusku si nedělají iluze, že to všechno bylo pro nás. Pokusy evropských lídrů o zpřísnění sankcí však ve skutečnosti vedou pouze k těsnějším vztahům mezi Běloruskem a Ruskem, k těsnější vnitřní integraci.

Pokud jde o ekonomický nátlak – výběr společností, na které se vztahují sankce, potvrzuje, že lobbisté konkurentů běloruských podniků využili příležitosti lovit v neklidných vodách. Společnost Belavia, která loni během pandemického chaosu pomohla mnoha Evropanům vrátit se domů, si místo zákazu letů zaslouží alespoň mírné poděkování. Dříve jste se mohli dostat z Prahy do Minsku a zpět za hodinu a půl, nyní musíte strávit podstatně více času a peněz přestupem. K čemu je to dobré?

Ráda bych také poznamenala, že 15. prosince 2021 Ústavní soud Běloruska rozhodl, že rozhodnutí EU o sankcích vůči Bělorusku porušuje všeobecně uznávané zásady svrchované rovnosti států a nevměšování se do záležitostí jiného státu, jakož i všeobecně uznávané zásady a normy mezinárodního práva v oblasti lidských práv. Samotné sankce jsou v rozporu s Chartou OSN, Všeobecnou deklarací lidských práv z roku 1948 a dalšími mezinárodními smlouvami.

Také by mě zajímalo, jaké jsou současné ekonomické ztráty a zda muselo Bělorusko kvůli sankcím zásadně restrukturalizovat svou strategickou ekonomickou sféru?

Neexistují žádné ztráty, o kterých by se dalo mluvit. Za deset měsíců roku 2021 se hrubý domácí produkt Běloruska zvýšil o 2,4 % (a v krizovém roce 2020 se podařilo zabránit jeho poklesu o více než 0,9 %). Průmyslová výroba vzrostla o 7,1 %, přičemž výrazný nárůst zaznamenala odvětví špičkových technologií. Běloruský vývoz zboží vzrostl o 35,9 %. Sankce budou mít samozřejmě dopad na běloruskou ekonomiku, na její zahraničněobchodní strategii. Ale ekonomika je vážná věc, každá akce, stejně jako kámen hozený do vody, zanechává za sebou kruhy. A tyto kruhy se mohou změnit v tsunami.

Pomysleli někdy ti, kdo uvalují sankce na běloruského výrobce draselných hnojiv, na to, že ohrožují potravinovou bezpečnost na celém světě? Ne, mocní hrají své vlastní hry a nejméně dbají na obyčejné živé lidi a jejich skutečná práva.
 

Informační zdroj.

Verze pro tisk